Amsterdam

Rok 2019 je pro mě hodně cestovatelský. Tedy alespoň na můj vkus. Kromě výletů po Čechách jsem měla naplánovány čtyři cesty do zahraničí. Jedna z nich byla i ta do Amsterdamu s maminkou. Protože ona je velký milovník květin, měla kulaté 80. narozeniny a chtěla jsem, aby měla tu zkušenost letět letadlem.

Continue reading

Být výjimečný tím, že jsi normální!

Zní to zvláštně, ale kdo je ve vašem okolí normální? Znáte vůbec někoho takového? Kdo jen normálně dodrží, co řekne. Na koho se můžete spolehnout. Kdo třeba automaticky v tramvaji pouští sednout starší lidi nebo těhotnou paní. Znám spoustu kecalů, ale málo těch, kteří pak něco skutečně udělají. Myslím tím ty věčné hovory o změně práce, o změně partnera, o změně životního stylu. Vím, že každý potřebuje jiné množství času. A vlastně jsem vůči těmto lidem velmi tolerantní, protože ve finále je mi prd do toho, jak žijí, pokud jim to takto vyhovuje. Jen z mého pohledu jsou rozhodovací paralýzy v řádu let nesmysl. Ale to je možná jen můj problém.

Continue reading

Menstruační kalíšek <3

Co to je?

Dámská hygienická menstruační pomůcka vyrobená nejčastěji z lékařského silikonu.

Jak to funguje?

Kalíšek se přeložený zavede šikmo do pochvy, kde se pomalu rozvine a sbírá menstruační krev. Velkou výhodou je, že se nemusí měnit tak často jako vložky nebo tampony. Vydrží 4-12 hodin podle intenzity menstruace.

Continue reading

Jednoduše!

Tak to mám ráda už od dětství, od doby, co jsem začala vnímat věci kolem sebe a trochu přemýšlet nejen o hrách, rozbitých kolenech a dětských dobrodružstvích. Dnes se tomu říká minimalismus. Aplikuji ho už dlouho, aniž bych ho musela pojmenovávat. Jasně, bylo období, jako u většiny holek, že jsem snila o vlastní Diorce a hltala Sex ve městě. Časem, naštěstí to netrvá ani moc dlouho, člověk přijde na to, že je lepší být brakuvzdorný jako Aero na Žižkově.

Continue reading

Křivdy

Křivdy, staré nebo nové, vždycky nějaké jsou

Ve svém životě jsem nikdy nedokázala pracovat s křivdou. Neměla jsem jí naštěstí tolik, ale dva okamžiky si vybavuji ještě dnes a přitom se staly před nejméně patnácti lety. Křivda je strašná, nemůžete ji vysvětlit, vyhádat, zmlátit. Proto, když se mi stala má největší křivda v dosavadním životě, začala jsem pociťovat něco nového, dosud nepoznaného, vůbec jsem netušila, co to má být. A pak mi to došlo – sebelítost. To je teprve potvora podšitá! Litujete se, jaký jste chudáček malý, upracovaný, unavený, máte pocit, že jen vy jste na světě v tom nejhorším problému.

Continue reading