Rok 2019 je pro mě hodně cestovatelský. Tedy alespoň na můj vkus. Kromě výletů po Čechách jsem měla naplánovány čtyři cesty do zahraničí. Jedna z nich byla i ta do Amsterdamu s maminkou. Protože ona je velký milovník květin, měla kulaté 80. narozeniny a chtěla jsem, aby měla tu zkušenost letět letadlem.

Na to, že poprvé letěla právě až v osmdesáti letech, byla neskutečně v klídku. Já bych v takovém věku určitě šílela.

No, dorazily jsme za hodinku na Schiphol, odkud jsme kolem poledne rovnou vyrazily busem 858 do Keukenhofu. Což je největší květinový park na světě. To byla velká radost, tolikrát jsem maminku neslyšela říct „nádhera“, „super“ nebo „krása“. Jinak vstupenky jsem koupila přímo přes stránky Keukenhofu, kde jsem k prohlídce koupila rovnou i cestu autobusem tam a zpět. Cesta trvá do půl hodinky.

Kolem páté odpoledne jsme byly zpět na letišti, odkud jezdí slabou půl hodinku i přímé vlaky za 10 euro na osobu do Utrechtu, kde jsme byly ubytovány. Protože Amsterdam je jedno z nejdražších měst, co se ubytování týče. A nelitovala jsem. Utrecht je malé kouzelné městečko, se spoustou mostů nad řekou a neskutečným počtem kaváren. Což je pro nás kafařky životně důležitá informace!

Takže po náročném odpoledni v Keukenhofu jsme se ubytovaly, uvařily super večeři a šly spát. Ráno jsme se vydaly objevovat kouzla Utrechtu. Jen jsme se procházely a obdivovaly nádherné budovy a atmosféru univerzitního městečka.

(Utrecht)

(V Utrechtu jsme viděly kola úplně všude)

Našly jsme si příjemnou kavárnu jménem Blackbird coffee & vintage, kde jsme si daly super kafe a dortík. A když jsem šla na záchod, po cestě jsem potkala krásné kousky v podobě vintage kol, na kterých tu jezdí všichni místní. V Holandsku parádní nápad, spojit kafe s prodejem kol.

(Kavárna Blackbird)

Prošly jsme se zase dál, prohlédly univerzitu a různá kouzelná náměstíčka a šly opět domů, užívat si večer náš roztomilý pokojík.

(Utrecht, bydlely jsme s maminkou přímo u kanálu)

Poslední den našeho pobytu jsme vyrazily zpět do Amsterdamu, abychom si ho pořádně prohlédly. Už bylo krásné počasí a tak se chodilo velmi dobře. Prošly jsme pár krásných mostů, mihly se kolem domu Anny Frankové, pokochaly se na místních trzích a dál obdivovaly krásné domy a spoooooustu kol.

(Amsterdam)

(Dům Anny Frankové, Amsterdam)

Tahle kultura se mi líbí. Obdivuji, že se na těch svých stezkách nesrazí s chodci nebo s autem, ale evidentně bicyklová kultura v Holandsku funguje dokonale. Kdykoli jsem viděla, že například auto zajelo do cyklistického pruhu, jezdec na kole ani nemrknul, udělal elegantní myšku a v pohodě pokračoval dál. Bez jakékoli gestikulace, výkřiku, prostě na pohodu. To si u nás nějak neumím představit. Poslední, co jsme si v Amsterdamu s maminkou daly, byl super burger.

 

A nakonec vzkaz pro volné holky! Jeďte tam a přivezte si ženicha! Jsou vysoký, hezký, pořád čtou, pijou kafe nebo venčí psy.