Vždycky jsem se měla ráda. I když jsem vážila přes sto kilo, i když jsem toužila po kabelce od Diora, i když jsem se v mladické nerozvážnosti rozešla se svým životním partnerem. Celá moje láska k sobě byla způsobena tím, že ve mě vždy moji nejbližší věřili. A tedy ani mě samotnou nenapadlo o sobě pochybovat. Nikdy jsem si neuvědomovala, jak je sebedůvěra důležitá, až posledních pár let, kdy se o tom bavím s různými lidmi.
Category Archives: Jíst
Čestr a Hemingway bar
To byl brilantní večer s perfektním výběrem podniků. O Čestru jsme slyšeli už mnoho chvály a chystali jsme se tam přes půl roku. Když se blížily přítelovi narozeniny, řekla jsem si, že uzrál čas. Kromě skvělého piva mají úžasná masa, na která se tam snad musí chodit povinně.
Art Nouveau Francouzská restaurace Slovanský dům a Chateau St. Havel
Také letos jsme se vydali na degustace v rámci Grand restaurant festivalu. Vybrali jsme si samozřejmě další restaurace, ve kterých jsme ještě nebyli. A ve finále jsme si řekli, jestli to vlastně nebyla chyba. Upřímně řečeno, jídlo mi dech nevyrazilo.
Vila Richter
V rámci našeho nejoblíbenějšího labužnického svátku v Praze Grand Restaurant Festivalu, jsme se opět vydali do jedné z nejlepších restaurací v metropoli. Tentokrát to byla Vila Richter. Zprvu vás samozřejmě okouzlí místo, kde se restaurace nachází. Krásně zasazená u Svatováclavské vinice pod Pražským hradem a přitom už je z ní nádherný výhled na těch našich „sto věží“. V tomto případě je jen škoda, že se festival odehrává v zimním období, protože tu mají jednu z nejskvělejších teras, která se samozřejmě využívá v letní sezoně.
Bruxx
Do tohoto podniku jsem se dlouho chystala. Pro milovníky mořských plodů jako jsou ústřice, mušle nebo krevety, je návštěva Bruxx naprostým základem. Restaurace sousedící s mým oblíbeným Vinohradským parlamentem má samozřejmě výhodu dobré lokality. Její interiér je honosný v kombinaci se stylovými stoly a židlemi. Servis byl celkově slabší, trošku zmatený a řekla bych, že si tam v tom jídle příliš „nefrčí“. Znáte to, když z někoho cítíte, že ho baví, co dělá, co vám nabízí, věří tomu a sám zkoumá, hledá a zjišťuje novinky ve svém oboru. Tohle mi tam chybělo, servis se spíš choval jako u pásu – „Jó, další zubní pasta v tubě přijíždí, dám jí do krabičky a pošlu dál.“
Jak chutná v Mlýnci
Jedním slovem báječně. Restaurace má obrovskou výhodu v lukrativním umístění. Její poloha je její nespornou předností, ale ne jedinou. Příjemně čistý interiér s jemnými, originálními, designovými doplňky a romantickým výhledem na Karlův most, jen doplňuje to nádherné jídlo a uvolněný lidský servis. Tady pracují lidé, které to baví, kteří svou práci pokládají za vášeň. Každý zákazník vycítí přetvářku a hraní si na něco, co nejste. Po usazení a strnulém pohledu na nádheru z roku 1402, kterou Petr Parléř s mistrem Ottem dovedli k dokonalosti, jsme se mohli zakousnout do bezvadného pečiva a domácího máslíčka, kterého bych snědla kilo, kdybych nevěděla, co všechno mají má ústa ten večer ještě zvládnout.