Na konci roku 2018 jsem si dala dvě předsevzetí. Budu mnohem více číst, než dosud a budu si psát seznam věcí, které si za rok 2019 koupím jen pro sebe, kromě jídla a pití.

Přečetla jsem za rok 2019 deset knih, což je oproti minulým letům, kdy jsem stěží přečetla dvě, docela výkon. A hodlám s tím pokračovat, protože ke konci roku mě čtení chytlo tolik, jako naposledy na střední škole. Jooo, to bylo ještě tenkrát, kdy jsem četla tak dvacet knih ročně minimálně.

Teď k druhému předsevzetí nebo slibu sama sobě, chcete-li. Nákupy jsem si poctivě zapisovala a vyšlo mi, že jsem utratila zhruba 11 a půl tisíce za věci jen pro sebe. Pro někoho je to za rok docela málo, pro jiného zase hodně a nedokáže si představit, co jsem si tak asi mohla kupovat. Musím uznat, že si umím představit, že bych utratila ještě míň a v roce 2020 se o to pokusím. Ale teď k samotnému seznamu.

Kadeřník – To je první položka, kterou jsem do výčtu zahrnula. Zjistila jsem, že k němu chodím 5x do roka. Což za mě není tolik. A určitě se ty peníze vyplatily. Protože můj kadeřník je úžasnej! Vždycky, opravdu vždycky od něj odcházím spokojená, což u žádného jiného dříve nebylo. Jestli hledáte dobrého kadeřníka, ráda předám kontakt.

Rukavice z New Yorkeru –  Upřímně, nejde o žádnou extra kvalitu, což se dá čekat. Ale svůj účel opravdu plní. I když jsem si myslela, že tuto sezonu už nevydrží, vypadá to, že ještě poslouží. Určitě bych si už v New Yorkeru nic nekoupila, tenkrát to byl nákup z nutnosti. Nechce se mi podporovat podobné fast fashion řetězce. Pokud mi rukavice vydrží i příští zimu, budu hodně překvapená a relativně spokojená vzhledem k jejich nízké ceně. Když už jsem si je jednou koupila, chci je maximálně využít.

Dvoje drátová sluchátka – Jsem největší „ničič“ sluchátek na světě! Moje spotřeba byla šílená. Přítel moji vleklou krizi vyřešil nákupem bezdrátových sluchátek. Takže ty dvoje drátkové byly první špatný nákup v roce 2019.

Úprava oblečení – To byla zase určitě jedna z nejlepších investic uplynulého roku. Jak mám dobrého kadeřníka, tak mám dobrou i švadlenku. Je šikovná a levná. Zmenšila mi nespočet šatů a díky tomu jsem si nemusela kupovat nové. Zase nemám problém předat kontakt.

Pratelné tamponky – Kdo mě sleduje déle, ví, že jsem byla proti pratelným tamponkům na obličej. Používám x let starou žíňku. Moje tvrzení mě dostihlo ve chvíli, kdy jsem si potřebovala odlakovat nehty. Chvilku jsem brala jednorázové tamponky mamce, ale říkala jsem si, jakej jsem pokrytec. Snažím se nevytvářet zbytečnej odpad a přitom používám na odlakování nehtů mamčiny obyčejné. Jakože když jsem si je nekoupila já, tak to nevadí nebo co? No blbost. Nakonec jsem si koupila pratelné tamponky právě kvůli odlakovávání nehtů. Slouží opravdu skvěle, perou se v pračce v pytlíku, předtím je ještě přejíždím mýdlem a jsou zase hezky čisté. Jen jsou trochu tužší, což mi nijak nevadí. Za ten rok jsem ale dospěla k jedné zásadní změně. Jakmile vypotřebuju svoje poslední dva laky, světle růžový a průhledný, přestanu si lakovat nehty. Mám je odjakživa pevné, zdravé, takže vlastně nemám důvod si je lakovat. Dokonce poté, co jsem si je přestala lakovat barevnými laky, se mi samy vybělily. Dřív jsem měla potřebu si nehty lakovat kvůli zažloutnutí, bohužel jsem netušila, že si tím spíš škodím.

Knihy – Koupila jsem si také pár knih, které mi byly doporučeny. A té koupě rozhodně nelituju. Na druhou stranu nemám v plánu si knihy syslit doma. Nemám tyhle hromadící tendence na tvoření různých sbírek. Rozdám knihy přátelům a tak je příjemně pošlu dál. Knihovnu jsem reálně nezvažovala, protože nechci mít jasnej termín, kdy musím knížku dočíst, popřípadě si prodlužovat termín výpůjčky. Navíc, snažím se číst i kníhy, které aktuálně vyšly a ty často v knihovnách ještě nemají. Takže si je buď půjčím o kamarádů, nebo si je koupím a pak pošlu dál v podobě dárku.

Obal na knihy – Pratelný obal na knihu je praktický pomocník. K nákupu mě přinutil fakt, že v mém batohu knížky dostávají zabrat. Takže když jsem měla jednu půjčenou od kamarádky, koupila jsem jí rovnou obal jako omluvu, že ji knihu nevracím v perfektním stavu, jako mi ji předávala. Při té příležitosti jsem koupila i jeden obal pro sebe.

Letní pantoflíčky – Tak tohle byl dost průšvih. Koupila jsem si, tuším v Deichmanu, letní pantofle asi za tři stovky. A říkala si, že by mi mohly vydržet čtyři sezony jako ty poslední. Bohužel byly asi za tři týdny už hodně použité a na konci letní sezony jsem je musela vyhodit, jak byly totálně roztrhané a prošlápnuté.

Čištění šatů – Mám jedny pouzdrové tmavě modré šaty, které miluju! Mám je už strašně dlouho, nechala jsem si je zmenšit, abych je mohla nosit dál. Ale jejich jedinou nevýhodou je, že se nemůžou prát v pračce. Respektive můžou, ale ničily by se hrozně rychle. Proto je občas dám do čistírny za dvě stovky. Co se dá dělat, když jsou tak super!

Dva dražší kvalitní laky a odlakovač – Musím říct, že laky od Sally Hansen jsou drahý jako prase, ale vyplatí se! Zaprvé jsou mnohem větší, než většina těch levných. A pokud si koupíte barvy, které opravdu používáte, nestane se vám, že by vyschly nebo se nějak divně táhly. To právě dělají ty levné. Odlakovač jsem ještě nepoužila, dodělávám starej, ale předpokládám, že s ním budu podobně spokojená jako s laky. Nicméně, jak už jsem uvedla výše, jakmile laky vypotřebuju, další si nekoupím. I když jsem s těmito hodně spokojená, přestala jsem cítit potřebu si lakovat nehty.

Silonky DM – Většinu silonek roztrhám po prvním použití. Těžko říct, jestli je to jejich kvalitou nebo mojí nohou či botama nebo nějakou kombinací všeho. Každopádně jsem si potřebovala koupit silonky k šatům, které po úbytku své váhy hrozně ráda nosím a užívám si je. A ty z DM jsem na sobě měla už třikrát a jsou bez děr! Tak jsem asi našla svou značku!

Zubní pasta Alverde – Tohle byl takový ten nákup ze zvědavosti. Jak možná víte, čistím si zuby převážně kokosovým olejem. Ale tuhle pastu s mátou jsem prostě potřebovala vyzkoušet. Musím říct, že je moc fajn. Neřekla bych, že je lepší, než kokosový olej, ale ani horší. Byla to fajn změna, možná si ji ještě někdy zase koupím, ale není to nutný.

Tepláky Lidl – Tepláky jsem nutně potřebovala, protože ty staré byly už prostě fakt hodně staré, čti nereprezentativní. Koupila jsem si rovnou dvoje a jsou hrozně příjemné. Jen tím, jak je nosím často, se začaly celkem brzy žmolkovat. Tedy jedny z nich. Tak uvidím dál, mám je teprve od listopadu.

Deodorant z Bezobalu – Bohužel velké zklamání. Po neúspěšných pokusech s Krystalem jsem se konečně dokopala k tomu, pořídit si tekutý deodorant s vůní mých oblíbených citrusů. Přesto, že je bio, eko, bez obalu a fair trade, nekoupím si ho znovu. A to z jednoho praktického důvodu – nefunguje mi! Respektive, pokud bych seděla celý den u počítače, vím, že funguje. Otázkou je, jestli bych to nezvládla i bez něj. Problém přichází ve chvíli, kdy mám aktivní den, což je s dětma každý den. A upřímně, deodorant používáte hlavně kvůli tomu, že máte aktivní dny 🙂 Budu holt muset zůstat u své kuličkové Nivei s vůní citronové trávy.

Oleje Renovality – Zase byla velká zvědavost! Výhodou těchto olejů je, že mají kapátko. Takže s nimi tolik neplýtváte. Proto věřím, že mi vydrží dlouho. Koupila jsem si dva. Jeden hroznový na obličej. Ten je pro mě naprosto skvělý. Nedělají se mi žádné pupínky a udržuje moji pleť čistou a hebkou. Jde o 100 mililitrovou lahvičku za 139 korun, což mi nepřijde, vzhledem ke kvalitě, tak moc. Takže věřím, že si tento olej opět někdy koupím. Druhý olej je na vlasy. Produkt se jmenuje Renohair a má skvělé recenze. Přes noc se vmasíruje do pokožky hlavy a ráno si myjete vlasy. Použila jsem ho zatím asi 5x a žádné výsledky nepozoruju. Ale možná je ještě brzy. Tento produkt stojí přes tři stovky. Takže pokud časem ještě neuvidím nějaký výsledek, určitě si ho nekoupím znovu. Zatím ho vnímám jako zklamání.

Marocký jíl – Další vychvalovaný produkt v přírodní kosmetice na vlasy. A teda žádná sláva. I přesto, že opravdu dodržuju postupy dostupné na internetu s poměrem jílu a vody a používám následný kyselý oplach, nevidím žádný výsledek. Určitě nemůžu marocký jíl používat jako šampon, nic mi neumyje. Tuhý šampon od Alverde naštěstí funguje skvěle a vydrží dlouho. Každopádně marocký jíl se dá používat i na obličej, tak si s ním budu dělat masku. Už jsem ji jednou zkusila a nebylo to špatné.

Očkování proti neštovicím – Šíleně drahé, ale nutné. Dvě vakcíny, které musíte mít, vyjdou dohromady na 3.600,-. Jsou dva zásadní důvody, proč jsem se rozhodla si očkování zaplatit. Neměla jsem v dětství neštovice a tudíž je pravděpodobnost, že bych je dostala až v dospělém věku, kdy je průběh mnohem horší. Druhý důvod je moje práce s dětmi a moje budoucí dítě. Pokud by dostalo neštovice, nemohla bych s ním být, což je hloupost. No a asi nejhorší varianta je dostat neštovice třeba v těhotenství.

Takže si to shrňme:

17 druhů nákupů za jeden rok v hodnotě 11.500,-.

Z toho opravdu špatných nákupů bylo 5 – sluchátka, pantofle, deodorant, olej na vlasy a marocký jíl.

Nákupů, za kterými si na 100% stojím a neobejdu se bez nich, je 6 – kadeřník, úprava šatů, čištění šatů, silonky, hroznový olej, očkování proti neštovicím.

Což znamená, že dalších 6 nákupů nebylo nutných. Což znamená prostor pro další šetření v roce 2020.

Nechci, abyste měli mylnou představu o tom, jak málo peněz utratím. Pojďme si říct, že jsem nezahrnovala do seznamu produkty, které mám vyzkoušené, a tudíž nepotřebuju hodnotit jejich kvalitu, nebylo tam také cestování, dárky a jídlo a pití, protože to považuji za vždy dobře utracené peníze. Tam není o čem. Jen jsem zminimalizovala chození na kávičky, mám totiž super kafe doma od firmy Double shot. A zcela upřímně, to kafe s sebou do kelímku za 90 korun se mi příčí v hrdle ještě teď! Na večeře chodíme jen při narozeninách nebo při výročí a posezení s přáteli či návštěva klubu se dají ročně spočítat na prstech jedné ruky.

Odpovím tedy na otázku, která je zároveň titulkem tohoto blogu, nevyplatilo! 6 skvělých nákupů ze 17 je žalostně málo. Proto musím ještě víc přemýšlet nad svými nákupy a vy to udělejte taky, protože teprve pak SE TO VYPLATÍ!