Některé ženy tvrdí, že nejvíc sexy chlap je ten, co umí vařit. Jiné (takové ty méně schopné) hlavně chtějí, aby je zabezpečil. No a další potřebují muže kvůli jeho silnému rameni, protože na něm se pláče nejsnáze. Představte si muže, kterého jen tak něco nerozhází. Zná odpovědi, řešení, má návrhy. Přitom je vtipný, společenský a milý. Má všeobecný přehled, podporuje vás v nejtěžších chvílích, umí uklidnit, váží si vás, je senzitivní a máte společnou řeč. Navíc je velmi pracovitý, přizpůsobivý, oddaný, milující a skvělý kuchař. Kdo dočetl až sem, myslí si něco o science fiction.

Přiznávám, zní to tak…jako z Marsu, jiné planety. Je to až neuvěřitelné, ale mám ho doma. Vážně. Těšíme se na sebe každý den, rádi spolu chodíme na procházky podél řeky, na in-liny, plavat, na bohaté snídaně, vydatné obědy a úžasné večeře. Vypravíme se se stejným nadšením na výlet, dovolenou, do kina či na výstavu nebo divadla. Rádi spolu trávíme víkendy, veselá rána, večery u vína a sýrů. Zajdeme spolu třeba na párty do centra. Když náhodou usínáme každý zvlášť, není to ono. Rádi spolu usínáme, už téměř osm let..

Je těžké odejít od špatného partnera, člověk je zamilovaný a věří, že všechno bude lepší. Vždyť přece na začátku to bylo skvělé, tak to přece jen tak nevzdám, ono se to zase zlepší. Podobně jsme schopni si vnitřně lhát i několik let. Mojí odvážnější kamarádce došla trpělivost a po téměř sedmi letech ukončila vztah, protože si jí partner nevážil. Nebyl vnímavý k jejím potřebám, příliš pracoval a přitom ani nedostával odpovídající množství peněz. Navíc se nestavěl k problémům čelem, ve spoustě věcí si neuměl poradit a ona byla vlastně tím mužem v domácnosti. Logicky se pak tedy musela rozejít ona s ním. Příkladem jiné kamarádky chci ukázat, kdy není opravdu na místě ve vztahu zůstávat. A to přesně ve chvíli, kdy váš partner přespává každou noc pryč. Tedy jinde, než ve vaší společné posteli a mimo váš byt. Ale vlastně asi všechno začíná u nevšímavosti. Jakmile překročí k nevážení si toho druhého, už je zle. Jeden příklad ze života. Jeden starý manželský pár je stále spolu. Desítky let a vlastně spolu nežijí. Tedy ano, o víkendu. Kdy si děda přijede pro jiné už vyprané a nažehlené oblečení, nají se, zanadává, jak je kde a na kom co špatně. A v neděli zase odjíždí zpět na celý pracovní týden za svou milenkou. Babička to ví, jejich děti to ví i vnoučata a nikdo s tím nic nedělá a mlčí se. To je situace ad absurdum. Důležité je mít sílu odejít ze špatného vztahu. Uvědomit si, že ten, se kterým jsme tolik let, není jediný na světě. Že existuje spousta mužů či žen, kteří by o vás stáli, že se opravdu můžete mít lépe, že je někdo, kdo vás bude nade vše milovat. Ten pocit je úžasný – mějte odvahu a najděte si svého prince „Radoslava“. Já měla štěstí, on si našel mě..