Na konci června jsme se s přítelem vydali do Říma. Upřímně, nikdy mě toto město extra nelákalo, ale přítele ano. Tak tento výlet dostal k narozeninám a já se s ním svezla. A ve výsledku moc ráda!

Jak už to tak s evropskými městy bývá, vyjeli jsme i my na prodloužený víkend. Což znamená mraky turistů, ale v letní sezoně se jim stejně nevyhnete, a samozřejmě vedro! Takové to městské, místy smrduté, ale všechno se dá přežít, když pak s otevřou pusou koukáte na nádheru fontány di Trevi.

Ale to bych předbíhala. První den nás ubytoval náš „airbnb kámoš“ Viero. My jsme pak klasicky navštívili nejbližší supermarket a uvařili si večeři. A co taky jiného, než špagety s rajčátky a krevetami na víně. Večer jsme vyrazili ke Koloseu, protože jsme to k němu měli pěšky asi deset minut a chtěli jsme ho vidět osvětlené.

Nevím čím to je, ale když je něco až přeslazeně romantický, umíme to parádně shodit. Takže si najdem super  místečko, odkud vidíme skvěle nasvícené Koloseum, máme celkem soukromí a shodnem se, že se nám chce čůrat. Věřte tomu nebo ne, ale v blízkosti Kolosea nejsou záchody! Tak jsme šli do jedné zapadlejší uličky (to zní legračně, zapadlá ulička u Kolosea) a vykonali jsme potřebu za nějakými smradlavými kontejnery. Romantickej vrchol!

Druhý den jsme chtěli fakt využít a vidět toho co nejvíc, byli jsme nabuzený na objevování všech římských krás. Naše cesta opět vedla ke starému známému Koloseu, tentokrát jsme se ale už nepotřebovali schovávat za kontejnery, prošli jsme si tuto monumentální stavbu a kousek opodál už na nás čekalo Forum Romanum. Upřímně, nejsme fandové front, já vím, kdo jo? Ale my se raděj podívali na Forum za plotem, než tam strávit tři hodiny ve frontě. A navíc na brutálním jihoevropském sluníčku. Následovala cesta k Pantheonu, kde jsme si dali i dokonalou zmrzku. Řekla bych, že konkurovala pražské Crème de la Crème, takže moc dobrá. A po té osvěžující zmrzlinové extázi měla přijít ta opravdová! Fontána di Trevi! Už pěkně dlouho mě nic tak neohromilo. Google umím používat jako všichni ostatní, takže jsem se dívala na obrázky, ale z nich jsem neviděla tu ohromnou velikost, je sakra přes celý náměstí! Je to opravdová nádhera, samotná fontána, sochy, bože ta průzračná voda! Vůbec se nedivím, že do ní zakázali sahat, protože v tom vedru to hrozně láká. Nejraděj byste do ní skočili. Jenže za hodinu by vypadala jako močka z pole.

Španělské schody jsou krásné, ale fontánu netrumfly. Potřebovali jsme už pryč z toho slunce a taky jsme měli žízeň a bolely nás nohy. Po cestě jsme potkali malou kavárničku, kde jsme seděli na barových židličkách, ale co, espresso tam měli a studený pití taky!

Bylo odpoledne a my měli čas ještě objevovat zahrady u Villy Borghese. Pivko tam sice stálo 5 euro, ale lavičky měli pohodlný a jezírko s lodičkama bylo krásný. Navíc ta změna z historické džungle do té zelené, byla moc fajn!

Poslední den našeho pobytu jsme věnovali Vatikánu. Svatopetrské náměstí je jedna velká krása a Bazilika sv. Petra jakbysmet. Nádherné dílo, šikovné zlaté ruce a ticho toho místa je velmi uklidňující. Procházka podél Tibery byla moc fajn. Líbí se mi, když je ve městě dost zeleně a míst k odpočinku, jsou tišší a nemáte pocit, že jste v metropoli, která má tři miliony obyvatel!

Abych to shrnula, lidi mají rádi, když dokážete vyjmenovat tři věci, které se vám líbily nejvíc. Já mám tyhle:

Noční čůrání za kontejnery v blízkosti Kolosea

Nebeská krása fontány di Trevi

A bezkonkurenční rajčata z Coopu, který měly tolik šťávy, že jsem z nich uvařila omáčku bez jakéhokoli vývaru nebo vody. Farmáři z Náplavky se mají ještě hodně co učit 🙂

Tak Ciao!