O Německu, respektive o Rakousku jsme s manželem snili už dost dlouho. Projít si krásný hory, užít si výhledy a smočit se v průzračných jezerech. Místo okolí Dachsteinu (ještě v Rakousku), jsme se rozhodli pro Berchtesgaden (už v Německu) kvůli menším kopcům, které se ještě dají projít bez lezeckého vybavení a jsou tam taky přijatelnější ceny. Já Němce miluju! Co je psáno, to platí, dají vám jasné pokyny k ubytování a takhle to přesně je. Když někde parkujete, zaplatíte si třeba 3 až 5 euro, ale na parkovišti jsou krásný záchody, s dostatkem toaletního papíru, všechno čistý, voda v umyvadle teče, mýdlo je doplněno a můžete si vybrat, jestli si utřete ruce papírovou utěrkou nebo si je vysušíte pod sušákem. A to neplatí jen v Berchtesgadenu, platí to pro každou zapadlou benzinku kdekoli v Německu či Rakousku. Strávili jsme v Berchtesgadenu krásný tři dny a viděli Orlí hnízdo, dvě nádherné soutěsky, nespočet horských masivů, pasoucí se krávy, ovečky i kozy a vykoupali jsme se v úžasným Hintersee.

• 

Chorvatsko milujeme! Už jsme tam společně vyráželi počtvrté. Tentokrát jsme se vydali na Umag. Opět nás vítala nádherná průzračná čisťounká voda, všude kameny vyžadující boty do vody a bezstarostní lidé. S manželem jsme myšlením spíš zápaďáci, takže nás maličko po cestě do Chorvatska rozhodilo, že pán, který nám měl předávat klíče od ubytování na můj elaborát s dotazy, kdy můžeme nejdřív dorazit do apartmánu a jestli se můžeme sejít už v jednu nebo raději až ve tři, jen suše odpověděl „Your apartment is ready“. Tak jsem si říkala, ok, klídek, přijedeme tam, uvidíme, jestli tam pán bydlí nebo bude čekat před domem, zavolám mu a uvidíme. Protože jediná informace, kterou jsme měli předem, byla, že klíče od ubytování nám předá zástupce ubytování 😀

Vše dopadlo dobře, mladík nám předal klíče a lámanou angličtinou ukázal, kde budeme spát, kde si můžeme uvařit a že tady je záchod a koupelna. Tak jo, ubytovaní jsme byli a hurá na pláž! Moře bylo po tom horském jezeru jako kávička. Takže jsme v něm zůstali hodiny. Letos poprvé jsme měli ubytování asi 3 minuty od pláže, což bylo vzhledem k tomu, že jsme měli na Umag jen dva dny, ideální. Druhý den jsme se jali hledat další zapadlé plážičky, abychom je měli ideálně jen pro sebe. Vykoupali jsme se báječně na dvou dalších, úchvatných plážích. Na jedné úplně bez lidí a na druhé s malou hrstkou spoluužívajících.

• 

Každopádně, ano, hledáme si malé pláže, abychom měli soukromí. To znamená bez slunečníků a fast foodů. Ale rozhodně nejsme jediní, kteří ty pláže objeví. Nicméně německý přístup tady nehledejte. Zadarmo zaparkujete prostě do nějakýho bordelu, kde už někdo parkuje na prasáka, dojdete si k plážičce maximálně kilák a tam nic. Takzvaně vychčij se do moře, vyser se do křoví a hlavně pohoda.

Obojí má něco do sebe. Umím si představit měsíc v Chorvatsku a určitě by to stálo míň, než měsíc v Praze. Ale po nějaké době by mi asi chyběla ta německá jasnost a čistota. Jak s oblibou říkám, balanc musí bejt 🙂

Na závěr musím říct, že svatební cesta byla skvělá.

Tak krásný zbytek léta!